Psychoanalytická terapie a psychoanalýza se zaměřují na dlouhodobou změnu osobnosti. Toho se pokouší dosáhnout ovlivněním nevědomé složky člověka pomocí hlubinného sebepoznání. Podle zkušeností psychoanalytiků je k této práci však potřeba vyšší frekvence sezení (2-5x týdně). V tomto popularizačním textu se pokusím přiblížit důvody, proč tomu tak je.
Psychoanalýza poměrně často bývá považována za zastaralou pseudovědu. V tomto textu autor ukazuje některé moderní aplikace psychoanalýzy a argumentuje, že i v současné zrychlené době může svou teoretickou propracovaností a důrazem na sebepoznání a hlubší vnitřní změnu jedince být velmi užitečným terapeutickým přístupem.
Mentalizace je v současné době jeden z nejzkoumanějších psychoanalytických pojmů, o kterém bylo v posledních letech publikováno velké množství odborných článků. Z psychologických konceptů má blízko k metakognici, všímavosti a empatii. Vychází z kognitivní teorie mysli Simona Barona-Cohena, kterou aplikuje do psychoanalytického klinického myšlení. Autor stručně mentalizaci představí a popíše její použití v psychoterapeutické praxi u osob s hraniční poruchou osobnosti.